Vážená a milá paní kolegyně,
před malou chvílí jsem si otevřel e-mailovou poštu a mezi početnými SPAM(y),
které doporučují všechno možné i nemožné, jsem našel ve fomátu PDF i text, který,
jak jsem se rovněž před malou chvílí dozvěděl, je šířen v tištěné podobě na Trienále
současného umění, pořádaném Národní galerií.
Pochopil-li jsem ten text dobře, měl by to být jakýsi záznam rozhovorů, které
jste s námi, řediteli českých muzeí umění, spolu s Vaší anglicky hovořící kolegyní
vedli na počátku našeho roku, ano?
Jestliže je tomu opravdu tak, řekněte mi pro Boha, kde se vzaly všechny ty sentece,
které mi tam jsou v tzv. prohlášení vkládány do úst? A když už tedy ten text je prezentován
formou, která vypadá jako mé osobní vyznání k současné světové situaci a kdovíčemu ještě,
proč se mne před jeho publikováním někdo alespoň nezeptal, zda ho v této podobě jsem ochoten
akceptovat?
To jsem vážně vykládal všechno, co je tam napsáno? Jsem sám ze sebe naprosto
zděšen! Vždyť se zdám být ještě radikálnější než Egon Bondy, jak mi před malou
chvílí volala s obdivem jedna kolegyně, a já si přitom o sobě vždy myslel, že jsem zarytý
konzervativec s mírným sklonem k monarchismu a hlubokým zármutkem v duši nad
rozpadem Rakosuka-Uherska?! No nazdar.
S přátelským pozdravem
Jiří Vykoukal
Galerie výtvarného umění v Chebu
10. 7. 2008
Vážený pane řediteli,
děkuji vám za Vaši zprávu a omlouvám se že jsme Vám způsobili lehké překvapení.
Postupně během shromažďování materialu z našich návštěv jednotlivých institucí se celý projekt vytříbil do formy publikace, která v sobě zahrnuje intuitivně vytvořená prohlášení námi nazvaná – Kompenzační portréty. Případné reakce a diskuzi se zdálo být zajímavější – vzhledem k povaze našeho přístupu – otevřít a iniciovat v průběhu výstavy ITCA 2008 samotné.
V instalaci v Národní galerii je za tím účelem vytvořená Černá zeď (viz text v publikaci Reprezentace Národa, strana 57, Galerie výtvarného umění v Náchodě.). Je to v našem podání v podstatě nástěnka určená k zveřejnění aktualizovaných informací, reakcí čtenářů a také ředitelů a kurátorů zmiňovaných v publikaci.
Posílám Vám v příloze několik fotografií z instalace.
Zároveň jsme na adresu vaší Galerie odeslali tři výtisky publikace, jelikož digitální PDF není úplně snadné číst, zvláště v takovém rozsahu textů.
Projekt, který jsme iniciovali svým zájmem o situaci na poli oficiální prezentace umění v současné době existuje v rámci výstavy ITCA prakticky nezávisle. Spíše už teď víceméně spravujeme distribuci publikace a aktualizaci příspěvků.
Předem tedy velice děkujeme za Váš případný další příspěvek.
Zůstáváme v kontaktu,
s pozdravem,
Isabela Grosseová (a Jesper Alvaer)