Diky za info, ale nezajimaji zadne projekty, ktere legitimuji a to jakoukoliv formou(tedy i zdanlive podvratnou)instituci Nar.galerie v cele s jejim soucasnym vedenim!

Nashle
Jirio David

2. 6. 2008

Dear Jiri, thank you for reply! We will include it on the “Black Wall” which is a part of the project. Maybe your students would find the publication interesting and educative, since it is basically a collection of texts addressing our problem. All best, Jesper

Ahoj! Diky za informaci. Preji vam uspech s projektem, ktery si proctu s velkym zajmem.

Jesper,

chci to zveřejnit na www.proculture.cz  ale jsem trochu zmatena, tisková zpráva – čeština není identická s angličtinou a není mi jasná vaše role v projektu ani co myslíte tím kompezačním portrétem, je to odkaz k surrealismu?

Co je to What is a Museum, to je nějaká organizace? (má to v Praze adresu..) a ta to vydala? Není uveden vydavatel ani editor té publikace, což nelze zjistit, poněvadž to nemá ISBN, což je škoda, poněvadž se to takto těžko dostane do knihovních katalogů – při tom nákladu a anglickém překladu.

Jinak je super, že se to dalo dohromady.

Díky za vysvětlení.

marta smolíková
ředitelka ProCulture
Otevřená společnost o.p.s.
Seifertova 47
130 00 Praha 3
www.proculture.cz

4. 6. 2008

Zdravim Vas,

odpovedi:
- jsme editori i vydavatele. Kompenzacni portret odkazuje k praci Marcela Duchampa, je to takove voditko k tomu jak cely projekt dekodovat. (http://arts.guardian.co.uk/portrait/story/0,,905074,00.html) vice take v knize: The Intangibilities of form (http://www.versobooks.com/books/nopqrs/r-titles/roberts_j_intangibilities_of_form.shtml).
- What is a Museum slouzi jako nase adresa pro zasilani prispevku a reakci, jsme to my, ne organizace, adresa je Na Kampe 512/11, 118 00 Praha 1.
- Preklad se lisi jelikoz anglictinu pise Jesper a cestinu ja, je to volny preklad.
- Radi se s vami sejdeme a vysvetlime jak se na tu publikaci divat a jak ji cist, pokud budete chtit. V zasade jde ale o zasadni texty institucionalni kritiky modifikovane jako vypovedi reditelu a kuratoru caskych galerii a muzei umeni.
V tirazi v podekovani je za kazdym jmenem ceskeho reditele uveden skutecny autor textu, coz slouzi jako nenapadna pomucka. Chceme ale aby publikace a vypovedi vypadaly verohodne jako vychazejici z naseho prostredi. Zatim nikdo nevi, ze nejde o skutecne vypovedi. Jen pan reditel Vykoukal z Chebu mi dnes psal, ze dostal obdivnou gratulaci od sve kolegine ke svemu progresivnimu postoji… Je tedy pro nas dulezite udrzet fiktivni charakter publikace v tajnosti, dokud se tema samo neotevre prirozenou cestou. Reakce jsou vyveseny v prostoru NG/ITCA2008 a my ted zaciname pracovat na odpovedich reditelum a otevreni diskuze.

To zatim pro zakladni vysvetleni.
Dekujeme za vas zajem,
Isabela Grosseova (a Jesper Alvaer)

4. 6. 2008

Že jste editoři a vydavatelé z publikace ani vaší průvodní zprávy nevyplývá. Nechci být nezdvořilá ale kdybych to brala věcně, tak za kompenzační portréty chápu ty fotografie a texty zmiňovaných ředitelů chápu jako jejich texty nikoli fikce(v průvodní zprávě to tak i tvrdíte), i když pro mne to zní prapodivně, manipulovaně a tím pádem nevěrohodně. Ale to asi nebylo cílem té publikace dojít k takovému závěru, to by bylo škoda papíru.  Myslím, že nadprůměrně kulturně vzdělaný člověk zaměřený na divadlo, tanec, film si ničeho divnýho ani nevšimne.

Samozřejmě ten Marcel Duchamp v Guardianu je první google odkaz na který narazíte, když se chcete přesvědčit, že jde opravdu o termín a ne ad hoc výmysl (aby to znělo tzv. zajímavě). Ale když už čerpáte z Duchampa, respektive jednoho článku a knihy, kterou zde možná četlo jen pár lidí (určitě ne tolik jak uvádíte, že je náklad knihy) zasloužilo by si to informaci o co jde a jak to myslíte.

Upřímně, pátrat po něčem, co může být normálně řečeno považuji za ztrátu času zúčastněných. A to ne, že bych byla bez smyslu pro humor. Myslím, že znát kontext by věci jen prospělo i co se týče plnosti vnímání a porozumnění. Ale popravdě je pro mne i otázka, co jste tím vlastně chtěli říct.

Ms

4. 6. 2008

Dobry den,

Dekuji za pripominky.

Jde nam v zasade o to aby se texty cetly, a to at z pozice instituci samotnych, tak i mezi studenty, atd. Program galerii totiz neni prilis propagovan a v podstate jsme se nikde nesetkali s jasne verejne definovanym zpusobem prace a orientace  instituci v dnesni dobe. Myslime si, ze texty v publikaci, kterou jsme vydali jsou zajimave, inspirativni a zasadni.

A u M. Duchapmpa nejde az tak o to kde se kdo o jeho Compesation Portraits z 42-heho  dozvedel, jen jsem vam preposlala zdroj kde je zajimave popsan a na zaklade ceho jsme se rozhodli se k tomuto pristupu prace v nazvu naseho projektu odkazat.

S pozdravem, Isabela Grosseova

4. 6. 2008

S duchampem to je fajn ale abych se ujistila, ze mi napadlo to co vas, musela jsem vám napsat a to je myslím zbytecne – upřímně radši jsem se ptala na ten surrealismus, ponevadž mi pripadalo, že kdyby šlo o konotaci k tomu članku, bylo by fér to říct rovnou.
 
Co se týče té definice zpusobu práce, ta samozřejme definovaná je, zejména u těch galerií, na které jste se zaměřili a opravdu bych uvítala, kdyby si dal někdo práci to vyhledat, a v porovnání zveřejnit, případně komentovat či podrobit kritice, byt z umělecké pozice a ne z pozice historika umění či teoretika ale tohle je pro mne trochu plácnutí do vody, pravda, klidná hladina se rozčeří, může to být pěkná akce, někoho to potěší ale pak se voda zase ustálí.
 
ms

4. 6. 2008

ano, to by bylo vyborne, kdyby reakce nabyly takove formy, ze by se pozice instituci, ktere sbiraji a prezentuji umeni v Cechach zviditelnily.
My jsme na tom projektu pracovali od prosince minuleho roku, vsechny reditele a nektere kuratory jsme navstivili a poridili jsme nahravky rozhovoru prave na tema kolem jejich pozice ve svete a v umeni. Pidili jsme se po tom jake otazky si kladou, kde na ne hledaji odpovedi a co jsou jejich cile. Nasli jsme mnoho zajimavych podnetu, ale zaroven jsme chteli udelat krok dal. Zjistili jsme, ze mnohe galerie a muzea umeni maji problemy nejruznejsiho druhu a ze nevedi jak je resit. Zvlaste ve vztahu k soucasnym tendencim ve svete, soucasnemu umeni a soucasnym diskurzum. Zaroven se snazime sami touto cestou vzdelavat. Na zaklade nasich kapacit (financnich, intelektualnich, casovych, atd.) vzniklo to co vzniklo a my se ted budeme snazit to dal rozvijet na zaklade podnetu z verejnosti.
Nas material nashromazdeny k projektu je pripadne k dispozici.

S pozdravy, Isabela Grosseova

5. 6. 2008

popravde, mě zajímá vic to co jste nasbírali za mateiály, respektive konkrétní závěry. Problémy má každý a navíc v české povaze je se v nich hrabat, aniz by se poradne pojmenovali a hledala se z nich cesta ven. A reseni zas zajimaji mne. Ted jsem na tom s casem blbe ale zavolejte mi prosim příští týden, ráda bych se na to téma sešla. 
 
marta smolíková

Dobrý den,

dekuji Vám za zaslání materiálu. Je to zajímavé ctení. Pokud byste se setkali s písemnými reakcemi, budeme velmi rádi, pokud nám je zprostredkujete. Rádi bychom této Vasí práci venovali prostor v bulletinu MUZEUM, UMENÍ A SPOLECNOST. Mohli byste nám napsat krátký text, který by mohl fungovat jako úvod pro nezasveceného ctenáre a dalsí text, který by v rámci záveru alespon strucne shrnul Vase celkové poznatky z výzkumu? Muzete mi napsat, zda výzkum byl pripraven v rámci nejakého grantu? Dojde k nejakému písemnému hodnocení, recenzi, oponenture? Velm by mne to zajímalo. V nasem bloku se také nacházejí nekteré vecné chyby. Napr. jsme nebyli vázáni na zádnou nadaci ani centrum soucasného umení, stejne tak ani zádná redakcní rada nediskutovala o dalsí budoucnosti.
Dotaz: Proc je o tak velké galerii jako je Národní galerie tak málo textu?
Co jste ríkali textu v cas. Ateliér o Vasí akci v Karlíne?

Chtel jsem zajít na Vasi výstavu na Smíchove v Praze 5 a nevyslo to. Nemáte katalog?

6. 6. 2008

Vážený pane Fassati,

děkuji vám za Vaši zprávu a zájem o publikování na webu bulletinu. Pokud jde o shrnutí výzkumu, necítíme se být úplně kompetentní dělat nějaké závěry. Je ale více než zajímavé pokud by někdo chtěl zpracovat ať už jen svou/jednu modelovou instituci, nebo celek. Máme spoustu materiálu, nahrávek rozhovorů, atd. Jistý zájem o materiál už projevila Marta Smolíková…
Projekt tak jak je prezentován představuje fázi ke které jsme došli na základě našich přecejen limitovaných schopností a možností (časových, finančních a intelektuálních). Prezentovali jsme texty v této formě, protože se nám zdá, že by si situace ve které se české instituce umění nacházejí zasloužila širší zdroje vědomostí. Obohatili jsme myslim poměrně náš uzavřený svět umění a doufáme, že ohlasy jak čtenářů, tak i Vás ředitelů a kurátorů budou dalším zajímavým krokem jak veřejně formulovat stav v jakém se nacházíte a jak přemýšlíte.

Případné reakce a diskuzi se zdá být zajímavější – vzhledem k povaze našeho přístupu – otevřít a iniciovat v průběhu výstavy ITCA 2008 samotné. V instalaci v Národní galerii je za tím účelem vytvořená Černá zeď (viz text v publikaci Reprezentace Národa, strana 57, Galerie výtvarného umění v Náchodě.). Je to v našem podání v podstatě nástěnka určená k zveřejnění aktualizovaných informací, reakcí čtenářů a také ředitelů a kurátorů zmiňovaných v publikaci. Tam jsou tedy k dispozici reakce čtenářů a dotčených institucí. Budu teď par dni mimo Prahu, ale potom Vam můžu průběžně na emailovou adresu posílat tyto reakce digitálně, pokud máte zájem.

Že NG nedostala víc prostoru…nevím, je to takto vyrovnané, a soustředili jsme se na ředitele a případně kurátory mladších-až současných sbírek.

O recenzích zatím nic nevím, dokonce ani nevím o té v Ateliéru o karlínské výtvarné výchově. (Podívám se, děkuji.)

Nebylo to v rámci grantu – celá práce byla oproštěna od jakékoliv závislosti na ostatních subjektech.

Na smíchově nebyl vydán katalog, ale bude jedna fotografie z instalace v Ateliéru. Jinak myslím je tisková zpráva na webu Meet factory.

Posílám Vám v příloze několik fotografií z instalace.

Projekt, který jsme iniciovali svým zájmem o situaci na poli oficiální prezentace umění v současné době existuje v rámci výstavy ITCA prakticky nezávisle. Spíše už teď víceméně spravujeme distribuci publikace a aktualizaci příspěvků.

Předem tedy velice děkujeme za Váš případný další příspěvek, který by se týkal ať už věcných nesrovnalostí, nebo by byl Vaším osobním manifestem!

Zůstáváme v kontaktu,
s pozdravem,
Isabela Grosseová (a Jesper Alvaer)

1. 7. 2008

Dobrý den,
jsem na skok v pocítace, tak jen jednu strucnou reakci na obsah projektu REPREZENTACE NÁRODA:

Na malý rozsah prezentace Národní galerie v projektu jsem poukázal nikoliv náhodou. Její místo ve zvoleném tématu je zcela zásadní, proto je nutné ji venovat paricnou pozornost. Kdyz se o toto zajímáte, jiste jste seznámeni s velkým rozsahem siroké verejné diskuse o práci Národní galerie, která probíhá cas od casu na stránkách nejen odborného tisku. Tuto diskusi ve Vasem projektu není mozné obejít. Nejlépe to vystihl jeden poucený návstevník naseho muzea poté, co jsem mu dal precíst tiskovinu REPREZENTACE NÁRODA:

Prevázná cást verejnosti reditele Knízáka kritizuje, ac si to nezaslouzí. Verejnost totiz vetsinou netusí, ze pan Knízák postupne sám zajistil, aby NG mela demokraticky obsazený poradní orgán, v nemz jsou prední osobnosti ceského verejného zivota vcetne nekterých historiku umení. Tomuto orgánu predkládá výrocní zprávu a je pripraven, ze kdyz její text nesplní ocekávání, poradní orgán muze ministrovi navrhnout jeho odvolání z funkce. Tímto krokem pan Knízák vtipne zamezil do budoucna kritikám verejnosti o autokraticnosti jeho vedení vrcholné národní instituce. Jiné kritice, která poukazovala na jeho zasahování do vedeckých galerijních prací kunsthistorického typu se pan Knízák rozhodl predejít tím, ze jmenoval svého dalsího námestka pro vedeckou práci a protoze, jak známo, jej práce s umením tesí a rád by byl do budoucna kvalifikovaným kurátorem, prihlásil se v rámci celosvetového trendu celozivotního vzdelávání do dálkového studia dejin a teorie umení. Pan Knízák je schopný manager a dobre ví, ze bez uvedených kroku nelze ve skutecne, ale skutecne demokratické spolecnosti prezít.

No tak nevím, já tak informovaný nejsem, ale myslenky toho pána zní velmi logicky.

Srdecne zdraví
Tomás Fassati

3. 7. 2008

Vazeny pane Fassati,
Dekuji za vas prispevek.
posilam vam v priloze tiskovou zpravu, kterou jsme prave sestavili s jesperem alvaerem. Jde o dalsi krok k
otevreni diskuze a o trochu otevrenejsi a mene tajemny popis projektu.
Mozna byjste mohl text teto tiskove z. pouzit jako uvod v bulletinu Muzeum, umení a spolecnost, pokud stale
budete mit zajem o zverejneni.

Zdravim, Isabela Grosseova

Ps prikladam rovnez dopis od pana reditele Vykoukala, myslim ze je velmi zajimavym komentarem.

Vážená a milá paní kolegyně,

před malou chvílí jsem si otevřel e-mailovou poštu a mezi početnými SPAM(y),
které doporučují všechno možné i nemožné, jsem našel ve fomátu PDF i text, který,
jak jsem se rovněž před malou chvílí dozvěděl, je šířen v tištěné podobě na Trienále
současného umění, pořádaném Národní galerií.
Pochopil-li jsem ten text dobře, měl by to být jakýsi záznam rozhovorů, které
jste s námi, řediteli českých muzeí umění, spolu s Vaší anglicky hovořící kolegyní
vedli na počátku našeho roku, ano?
Jestliže je tomu opravdu tak, řekněte mi pro Boha, kde se vzaly všechny ty sentece,
které mi tam jsou v tzv. prohlášení vkládány do úst? A když už tedy ten text je prezentován
formou, která vypadá jako mé osobní vyznání k současné světové situaci a kdovíčemu ještě,
proč se mne před jeho publikováním někdo alespoň nezeptal, zda ho v této podobě jsem ochoten
akceptovat?
To jsem vážně vykládal všechno, co je tam napsáno? Jsem sám ze sebe naprosto
zděšen! Vždyť se zdám být ještě radikálnější než Egon Bondy, jak mi před malou
chvílí volala s obdivem jedna kolegyně, a já si přitom o sobě vždy myslel, že jsem zarytý
konzervativec s mírným sklonem k monarchismu a hlubokým zármutkem v duši nad
rozpadem Rakosuka-Uherska?! No nazdar.

S přátelským pozdravem
Jiří Vykoukal
Galerie výtvarného umění v Chebu

10. 7. 2008

Vážený pane řediteli,

děkuji vám za Vaši zprávu a omlouvám se že jsme Vám způsobili lehké překvapení.

Postupně během shromažďování materialu z našich návštěv jednotlivých institucí se celý projekt vytříbil do formy publikace, která v sobě zahrnuje intuitivně vytvořená prohlášení námi nazvaná – Kompenzační portréty. Případné reakce a diskuzi se zdálo být zajímavější – vzhledem k povaze našeho přístupu – otevřít a iniciovat v průběhu výstavy ITCA 2008 samotné.
V instalaci v Národní galerii je za tím účelem vytvořená Černá zeď (viz text v publikaci Reprezentace Národa, strana 57, Galerie výtvarného umění v Náchodě.). Je to v našem podání v podstatě nástěnka určená k zveřejnění aktualizovaných informací, reakcí čtenářů a také ředitelů a kurátorů zmiňovaných v publikaci.

Posílám Vám v příloze několik fotografií z instalace.
Zároveň jsme na adresu vaší Galerie odeslali tři výtisky publikace, jelikož digitální PDF není úplně snadné číst, zvláště v takovém rozsahu textů.

Projekt, který jsme iniciovali svým zájmem o situaci na poli oficiální prezentace umění v současné době existuje v rámci výstavy ITCA prakticky nezávisle. Spíše už teď víceméně spravujeme distribuci publikace a aktualizaci příspěvků.

Předem tedy velice děkujeme za Váš případný další příspěvek.

Zůstáváme v kontaktu,
s pozdravem,
Isabela Grosseová (a Jesper Alvaer)

Tak jsem na to konecne kouknul, jiste jako úvod by to stacilo, ale myslím si, ze by jeste bylo unáhlené pristupovat k novému publikování u nás, kdyz diskuse má sanci jeste probíhat do konce trienále. Jakákoli obsaznejsí diskuse by totiz byla pro dalsí publikování nezbytná. Reakce by mely mít bud úroven vtipného happeningu, nebo by naopak mely být vecné. To zatím moc nebylo.
Takze chvíli pockejme.
Srdecne zdraví
Tomás Fassati

Všechno co jsem
měl říkat já
je lež.
To si vymysleli
autoři I.G. J.A.

Milan Knížák

Dobrý den,
 
v této souvislosti nemám potřebu zveřejňovat svoje postoje. Do jisté míry jsme o nich při našem setkání mluvili, takže je lze vydolovat “ze záznamu” – ačkoli jsem zřejmě v naší diskusi nepoužíval tak vyhraněně teoreticko-kritický aparát, moje myšlení o muzejních institucích a výtvarné scéně koneckonců vychází z podobného okruhu otázek a způsobu jejich reflexe. Zveřejnění překladů bylo z mého pohledu užitečné a autentické výpovědi nás-tázaných mi nijak nechyběly.

Přátelsky zdraví

Marek Pokorný

Snad se mi podaří najít pro Vás trochu času.
Tomáš Fassati

Vážená paní Grosseová,

paní doktorka Hlaváčková již není v naší galerii bohužel zaměstnána, novou paní ředitelkou od r. 2008 je PhDr. Alena Potůčková.
Váš email jsem jí předala.

Se srdečným pozdravem

Jaroslava Michalcová
kurátor práce s veřejností

Nemám zájem

Vážená slečno Grosseová a vážený pane Alvaere,
pan profesor děkuji za přípis níže a ve věci Vaší nabídky zveřejnění jeho postoje k projektu Reprezentace národa sděluje následující:

Projekt, který jste připravili, nechal mě (a bohužel i publikum) zcela chladným. Nehodlám ztrácet čas a energii vysvětlováním nesmyslů, které jste tam sami napsali.
Zdraví
Milan Knížák

To je vše.
S díky za pochopení a s pozdravy
Marcela Špačková
sekretariát generálního ředitele Národní galerie v Praze

29. 10. 2009

Vážený pane profesore,

děkujeme za Vaši odpověď.
Vidíme, že editovaná verze publikace bude přínosná, není totiž asi úplně patrné, že texty, které tvoří “Kompenzační portréty” institucí jsou překlady známých esejí nebo rozhovorů z teorie institucionální praxe.
Konkrétně Váš portrét je konverzací mezi Charlesem Harrisonem and Seth Siegelaubem, s názvem: O výstavách a světě jako takovém,1969.
(z anglického originálu: On Exhibitions and the World at Large. Charles Harrison and Seth Siegelaub, 1969)
…Konverzace je přizpůsobena Pražskému prostředí na místo newyorského, stejně tak jako uváděné příklady jsou vždy zaměněny za příklady z lokálního uměleckého dění, zvláště pak za kontext ITCA a Národní galerie samotné…mluví se tam dokonce o naší publikaci Reprezentace národa.

Další autoři textů, které jsme použili jsou: Boris Buden, Jonathan Vickery, Simon Sheikh, Stevan Vuković, Nina Möntmann, Brian Holmes, Branka Ćurčić, Adrian Piper, Tirdad Zolghadr, Robert Smithson, Allan Kaprow , Suzana Milevska, Dušan Grlja, Jelena Vesić, Prelom kolektiv, Gerald Raunig, Marius Babias, Helio Oiticica, Katya Sander, Ana Devič, Maria Hlavajova , Ljubomir Bratić, Hans Haacke, Kenneth Hudson, Julian Stallabrass, Ekaterina Degot.

Srdečně zdravíme,
Isabela Grosseová a Jesper

29. 10. 2009

Vážená slečno Grosseová a vážený pane Alvaere,
díky za vysvětlující dodatek, ke kterému pan profesor pravil, že jej to velmi těší, ale jeho postoj to nezmění, neboť velmi dobře ví, jak je newyorský život odlišný od pražského a nedá se vzájemně zaměňovat.
S pozdravy
Marcela Špačková

30. 10. 2009

Vazena pani Spackova,
dekujeme za delegovani nasi zpravy a odpoved,
mejte se hezky.
Isabela g.

30. 10. 2009

Milá slečno G.,
není zač a taky se mějte hezky!
Zdraví
M. Š.